Nejprve je třeba provést přípravné práce na staveništi. Vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli položit cihlový základ, znamená to, že geologická analýza již byla provedena a my máme důvody pro vybudování právě takového základu.
Při přípravě je třeba vzít v úvahu následující body:
- Zajištění potřebných komunikací na pracoviště, vody, elektřiny.
- Zajištění běžného a volného přístupu na místo.
- Odvodňovací práce. Příprava na odvod vody.
- Příprava skladovacích prostor pro stavební materiál.
Není nad klasiku
Pálená cihla stále patří mezi oblíbené materiály. Spíš, než s klasickou plnou cihlou se setkáváme s cihlovými bloky se svislými dutinami. Ty se zdí buď na maltu nebo na vrstvu speciálního lepidla či zdící pěny.
Takto vytvořená obvodová zeď je silná maximálně 50 centimetrů. S moderními zdicími bloky ať už z cihel či pórobetonu je možné postavit pasivní dům z jednovrstvého zdiva. Připravte se ale na cenu takto postavené zdi okolo 2000 Kč za m2. Moderní cihlové bloky vyplněné minerální vatou či pěnovým polystyrenem mají výborné tepelně-izolační vlastnosti, jejich cena je však také vyšší. Mnoho projektantů tedy stále doporučuje běžné cihly a nějakou formu kontaktní zateplení.
Při porovnávání cen je nutné počítat rovněž s cenou zdící hmoty (pěny, malty). Zdící pěnu a tenkovrstvou maltu však výrobci většinou ke svým produktům přidávají. Naopak běžnou tepelně-izolační maltu musíte obvykle koupit zvlášť. Pokud budete mít štěstí, můžete narazit na různé cenové akce, které vám výslednou cenu materiálu ještě sníží, obchody se stavebninami mohou také poskytovat množstevní slevy a další výhodné nabídky.
Mnozí volí místo cihel pórobetonové tvárnice. Oproti páleným cihlám se dají snáze řezat, hoblovat či do nich vrtat. Pojí se zdící pěnou, lepidlem nebo maltou.
Cihelné bloky s integrovanou izolací
Stále oblíbenější jsou cihly s integrovaným izolačním materiálem. Polystyrén, minerální vata nebo tuhá deska z fenolické izolační pěny je vsunutá do svislé dutiny tvárnice, takovéto bloky se stavějí na sebe, spojují se lepidlem, maltou nebo zdící pěnou. Tento stavební materiál umožňuje realizovat i pasivní dům, přičemž jeho zdivo bude pouze jednovrstvé. Izolace je integrovaná v cihlové tvárnici, stačí jen spojit a není potřeba zdi dále obkládat další izolační vrstvou.
Výrobci Heluz a Wienerberger se ve svých názorech liší. Přitom jim však jde o totéž: Šetřit uživatelům náklady za otop a klimatizaci. První obhajuje polystyrén, druhý minerální vatu.
Wienerberger tvrdí, že vlastnosti obou vstupních materiálů – pálené cihly a minerální vaty – fungují samostatně a současně se vzájemně doplňují. Minerální vata vyrobená roztavením určitých hornin je strojově vkládána do dutin cihelných bloků. Uvnitř cihel je mírně zmáčknuta, což ji fixuje v přesně určené poloze a brání jejímu sesedání. Funkcí vaty je tepelná izolace a podpora akustických i protipožárních vlastností keramického zdiva. Proti navlhání je navíc chráněna hydrofobizací. Cihelná tvarovka je pro minerální výplň zase dokonalou ochranou před vnějším prostředím a zajišťuje dlouhou životnost stavby. Plněné cihly jsou proto takřka ideálním řešením pro výstavbu energeticky úsporných domů. Seznamte se s jejich přednostmi.
Tepelnou izolaci obvodových konstrukcí zajišťuje minerální vata. Prostup tepla stěnou se pohybuje v hodnotách od 0,14 do 0,22 W/m2K podle tloušťky zdiva, což znamená, že při výstavbě pasivních domů není třeba zdi dodatečně zateplovat při síle stěn, resp. šířce vyráběných cihel, 44 a 50 cm, u nízkoenergetických staveb při tloušťce zdí, resp. cihel, 30 a 38 cm.
Výpočet stěny
Samozřejmě předtím, než začneme stavět základnu. Máme připravený projekt a víme, jakou tloušťku budeme mít pro základovou zeď. Proto postupujeme podle těchto parametrů.
Jde o to, že pro základ nemusíme použít standardní velikost pálených cihel. Stavebnictví dnes nabízí možnost využití velkých rozměrů. Navíc s nedostatkem pálených cihel na tuzemském trhu se k nám stále častěji dovážení cihly z okolních i vzdálenějších zemí. Zde je potřeba si dát dobrý pozor na jejich kvalitu a rozměry.
Proč se ptáte? Odpovíme, že pokud máme pro základ nestandardní rozměr pálených cihly, bude její pokládka mnohem snazší. Zde je také třeba vzít v úvahu, že se může jít o naši první zeď obecně, takže na velikosti záleží, alespoň zde, při stavbě základů.
Nestandardní a standardní
Běžná cihla – 250x120x65 a hmotnost maximálně 4,3 kg. Ten je důležitý, protože potřebujeme znát hmotnost celého základu, což bude jedno ze zatížení, které budeme sbírat pro určení tlaku na základ.
Dvojitá – 250x120x138 mm, a toto jednoduché zvětšení nám umožňuje nejen rychlejší zdění, ale také přidává pevnost a tepelně izolační vlastnosti podkladu.
Počet cihel pro zeď
Výpočet se provádí takto. Nejprve vypočítáme, kolik materiálu připadá na jeden metr čtvereční. K tomuto účelu existují speciální kalkulačky, které vše automaticky vypočítají.
Ukažme si jako příklad standardní rozměr, na metr čtvereční máme 153 standardních, jednoduchých, plných cihel, tj. včetně spárování a bez spár – 189 kusů. Nyní vypočítáme čtverec základny a počet metrů čtverečních vynásobíme počtem cihel.
Rada! Při výpočtu materiálu musíme k získanému číslu připočítat 10 %. Vždy doporučujeme nakupovat s rezervou. Vždy najdeme místo, kde cihlu použít, a v tomto případě je přerušení zdění kvůli nedostatku materiálu dost nepříjemné.
Základy zednictví
Ve způsobu kladení cihel na základ nejsou žádné výrazné rozdíly. Stejně jako například při stavbě zdí.
Platí zde stejné zásady:
- Pokládka se provádí podél vodicí linie a pod kontrolou úrovně budovy. Pokud se vyskytnou odchylky, neměly by přesáhnout 10 mm.
- Před pokládkou se výkop nebo jáma zhutní a položí se hrubá mazanina.
- Řady zdiva lze svázat armováním nebo výztuží pro větší pevnost a pružnost.
Cihla je odolný, pevný materiál s vysokou požární odolností. Cihla je nejběžnější stavební materiál o rozměrech 250x120x65 mm, s výjimkou tolerancí 3-5 mm. Cihly se kladou delší stranou (25 cm) podél fasády (podél zdi) a nazývají se kbelíky nebo kratší stranou napříč zdí a nazývají se kolíky. Mezery mezi cihlami vyplněné maltou se nazývají spáry. Obvyklá tloušťka vodorovné spáry (mezi řadami) je 2 mm, svislé spáry (mezi cihlami) 10 mm. Použití výrazně silnějších švů je velmi nežádoucí, protože snižuje tepelně izolační vlastnosti a pevnost stěny a ohrožuje modulárnost rozměrů.
Při stavbě domků se používají plné, pálené hliněné pálené cihly o objemové hmotnosti 1700-1900 kg/m3. Hmotnost jedné (plné) cihly se pro zjednodušení pohybuje mezi 3,2 a 4 kg. Tloušťka homogenních (plných) cihlových zdí je vždy násobkem poloviny cihly a je postavena z 1/2; 1; l/2; 2; 2/2 cihel atd. Při tloušťce svislé spáry 10 mm jsou cihlové zdi silné 120, 250, 380, 510, 640 mm nebo více.
Cihlové zdi mají vysokou tepelnou setrvačnost: pomalu se zahřívají a také pomalu chladnou. Tato setrvačnost je tím větší, čím je stěna tlustší a čím větší je její hmotnost. Ve zděných domech se teplota v místnosti denně mění jen málo, což je výhoda zděných stěn. Současně v domech s pravidelným obýváním (stodoly, zahradní domky) není taková funkce cihlových zdí v chladných ročních obdobích vždy žádoucí. Velká hmota ochlazovaných stěn vyžaduje pokaždé značnou spotřebu paliva na vytápění a rychlé změny teplot uvnitř obydlí vedou ke kondenzaci na vnitřním povrchu cihlových stěn.
-jik-
Foto: archiv, iStock