Stavba domu

Výstavba pasivních domů – 2. díl: Koncepce neprůvzdušnosti

Pro fungování pasivního domu je důležité, aby plášť budovy byl neprůvzdušný. Jedná se o požadavek, který má význam i pro jiné budovy. Avšak požadavky kladené na pasivní domy jsou mnohem náročnější, jelikož tepelné ztráty způsobené netěsnostmi nelze jednoduše nahradit zvýšeným vytápěním.

Vypracování koncepce neprůvzdušnosti

Již při navrhování pasivního domu je proto třeba vypracovat koncepci neprůvzdušnosti, která zahrnuje rovněž všechny přípojky a prostupy. Je nutné věnovat pozornost jak pečlivému projektování a výběru materiálu, tak sladění všech profesí zúčastněných na stavbě.

V rámci koncepce neprůvzdušnosti musí být detailně navrženy následující body:

  • stanovení hlavní roviny vzduchotěsnicí vrstvy zajišťující neprůvzdušnost budovy,
  • určení materiálů, které zajistí neprůvzdušnost,
  • navržení přechodů mezi různými materiály zajišťujícími neprůvzdušnost, např. připojení střechy s krovem k masivní stěně,
  • navržení prostupů neprůvzdušné vrstvy, např. u větracího potrubí a komínů a rovněž u elektroinstalací a sanitárních instalací,
  • spoje mezi střechou a stěnami,
  • připojení neprůvzdušné vrstvy střechy ke střešním oknům,
  • vytvoření vzduchové izolační vrstvy v podlaze nevytápěného podkroví,
  • připojení oken a vchodových dveří.

Neprůvzdušné vrstvy

Všechny materiály použité na neprůvzdušnou vrstvu musí být navzájem kompatibilní a musí mít dostatečnou délku doby životnosti. Masivní zděné stěny musí být alespoň z jedné strany opatřeny omítkou, aby byly neprůvzdušné. Tato omítka musí pokrývat stavební konstrukci po celé ploše. Nesmí v ní být mezery ani na místech, která nejsou vidět. Betonové stavební konstrukce jsou neprůvzdušné i bez omítky.

U konstrukcí střechy nebo u technologií stavby z lehkých stavebních hmot přebírá funkci neprůvzdušné vrstvy parobrzda nebo parozábrana. Používají se k tomu fólie, které pokryjí celý povrch a jsou neprůvzdušně připojeny na okolní konstrukce. Ve fólii buďto nesmí být prostupy, nebo musí být neprůvzdušně utěsněny. Použít lze např. těsnicí manžety, které se k fólii přilepí.

Konstrukce z trapézových plechů, bednění nebo desky spojené na pero a drážku nejsou v místech spojů vzduchotěsné. Vzduch propouštějí rovněž vláknité desky z měkkých vláken a lehké desky z dřevité vlny. Vnější plochy z těchto stavebních materiálů nutně vyžadují dodatečnou neprůvzdušnou vrstvu.

Vzduchotěsné spoje nezajistí ani montážní pěna, často používaná jako výplň k utěsnění mezery mezi okenním rámem a okolními stěnami. Mezery kolem oken musí být, proto vždy ještě dodatečně utěsněny. Použít můžeme například lepicí pásky nebo fólie vhodné k tomuto účelu.

Poškozená místa nebo otvory ve vzduchotěsné vrstvě

Pro správné fungování budovy je důležité, aby byla instalována spolehlivá vzduchotěsná vrstva, která bývá obvykle umístěna na vnitřní straně od tepelné izolace. Funkci vzduchotěsné vrstvy v mnoha případech přebírá parobrzda nebo parozábrana.

Jestliže vzniknou otvory ve vzduchotěsné vrstvě, pak může kvůli rozdílnému tlaku na obou stranách vzduchotěsné vrstvy pronikat teplý a vlhký vzduch z obytných místností do konstrukce střechy nebo stěn.

Tento vzduch se zde ochladí a ve stavební konstrukci kondenzuje vodní pára. Množství kondenzované vody, které se vytvoří uvnitř stavební konstrukce v důsledku proudění vzduchu, je mnohem větší než maximálně možné množství kondenzátu, které vznikne v důsledku difuze (prostupu) vodní páry. Tato vlhkost může promáčet stavební konstrukci a přispívat k tvorbě plísní v konstrukci. Takže tento vzduchotěsný plášť slouží současně také k ochraně stavebních konstrukcí před poškozením.

Proto je nezbytné, aby tato neprůvzdušná vrstva, tvořená obvykle parozábranou, resp. parobrzdou, byla naprosto těsná jak po celé ploše, tak v místech spojů, prostupů a styku s ostatními konstrukcemi. U pasivních domů je tato vzduchotěsnost obzvlášť důležitá také k zabránění tepelným ztrátám.

Prostor pro instalace

Problémy se vzduchotěsností vznikají tehdy, když jsou přes neprůvzdušnou vrstvu vedeny instalace (kabely, trubky atd.). Vzduchotěsné připojení neprůvzdušné vrstvy k těmto instalačním prvkům je velmi nákladné, proto se v praxi většinou neprovádí dostatečně odborně. Z tohoto důvodu se osvědčilo ponechat na vnitřní straně neprůvzdušné vrstvy, např. mezi neprůvzdušnou vrstvou a vnitřním obkladem, prostor pro vedení instalací. Do tohoto prostoru lze případně ještě i dodatečně přidat další instalace bez poškození neprůvzdušné vrstvy nebo bez nutnosti vytvoření prostupu přes tuto vrstvu.

-red-

Vložte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*