Stavba domu

Krok za krokem aneb zedníkem pomalu, ale jistě

JAK SE STÁT ZEDNÍKEM – Zdivo je stavební konstrukce vzniklá skládáním prvků z přírodního nebo umělého staviva spojované maltou nebo kladené na sucho. Na únosnost zdiva má vliv kvality staviva, malty, typu vazby a počtu a tvaru spár. Ze zdiva jsou vytvářeny svislé nosné a nenosné či jiné konstrukce. Svislé konstrukce vytvářejí podpory pro vodorovné konstrukce, s nimiž tvoří hlavní části konstrukce budovy, a mají rozhodující vliv na stabilitu a tuhost celé budovy. Mezi svislé konstrukce patří pilíře, sloupy, stěny, příčky, obvodové pláště budov, komínové a ventilační průduchy.

Svislé konstrukce jsou součástí hrubé stavby budovy (HSV) a podle statické funkce (únosnosti) se rozdělují na nosné a nenosné. Zdivo se dělí podle různých hledisek.

Podle půdorysného členění se zdivo dělí na: Podélné nosné zdi, štítové zdi, střední zeď, schodišťová zeď, příčky, průčelní zeď (obvodový plášť),nosné příčné vnitřní zdi. ztužující zeď, dilatační zeď (odděluje dvě sousední budovy).

Podle výškového členění v budově se zdivo dělí na: Základové zdivo, nadzákladové zdivo (podzemní a nadzemní), podkrovní zdivo, půdní zdivo,nadstřešní zdivo.

Podle účelu se zdivo dělí na:

  • Nosné – musí být únosné, pevné, nepropustné, dostatečně tepelně a zvukově izolační a odolné požárně.Patří sem i nosné pilíře.
  • Nenosné zdivo – nese pouze zatížení od vlastní tíhy. Jedná se hlavně o příčky.
  • Výplňové zdivo – vyplňuje prostor mezi prvky nosné konstrukce a je s nimi pevně spojeno. Plní také funkci tepelně a zvukově izolační.
  • Jednoúčelové zdivo – plný jen jeden daný účel, jedná se např. o opěrné, komínové zdivo, zdivo říms, stok aj.

Zdivo se zdí na maltu:

Hliněnou, vápennou (pro méně zatížené konstrukce), vápenocementovou (pro nosné konstrukce), cementovou (pro velmi zatížené konstrukce), šamotovou (pro konstrukce vystavené vysokým teplotám a žáru), tepelně-izolační (pro konstrukce pasivních a nízkoenergetických domů), disperzní (pro konstrukce z prvků pro přesné zdění)

Podle povrchové úpravy se zdivo dělí na: omítané, obkládané a režné.

Zdivo podle druhu staviva se zdivo dělí na:Cihelné, tvárnicové, kamenné a smíšené.

Při vyzdívání cihelných zdí se kladou cihly vedle sebe na plochu v ležatých vrstvách. Mezery mezi jednotlivými cihlami, které se vyplňují maltou, jsou tzv. styčné spáry a jsou široké u klasických cihel asi 10 mm (styčné spáry mají na únosnost zdiva poměrně malý vliv). Vrstva malty spojující vzájemně jednotlivé vrstvy cihel tvoří ložnou spáru, která je rovněž tlustá asi 10 mm.

Ložná spára spojuje jednotlivé cihly v pevný celek (zeď) a zamezuje roztržení cihel vnitřními silami vznikajícími působením tlaku na zeď. Tloušťka spár je závislá na přesnosti zdících prvků a skladbě spojovací malty. Vazba zdiva – vazbou rozumíme takové sestavení cihel, aby ve dvou sousedních vrstvách neprobíhaly styčné spáry nad sebou. Tato vazba má velký vliv na rovnoměrné roznesení tlaku ve zdivu.

Postup při zdění

Před zahájením zdění musí být připraveny podkladní plochy – u suterénního zdiva základy a vodorovné izolace, v podlaží je nutno dokončit strop předchozího podlaží včetně všech dobetonávek.

Dále je nutno zajistit dostatečnou zásobu zdícího materiálu, ale to jsme si již napsali.

Založení zdiva a postup při zdění:

• Před založením je nutno očistit podklad a vyrovnat případné nerovnosti cementovou maltou. Vodorovnost se kontroluje vodní hadicovou vodováhou nebo jinými měřícími pomůckami.

• Provedeme rozměření obrysových bodů podle projektové dokumentace. Rozměřujeme od rohu k rohu, aby se mohla provést kontrola správnosti zaměření. Při zakládání zdění v podlažích se rysky vykreslených oken a dveří prováží závažím, zda lícují s otvory v nižším podlaží.

• Rozměří se a označí budoucí příčky, aby zedník při zdění vynechal otvory nebo ozuby.

• Zdění začíná osazením rohových cihel. Nejprve se v místě rohů nanese na podklad zdící malta asi o 20 mm menší šířce, než je šířka budoucí zdi, aby nepřesahovala přes hrany cihel – vytékající přebytečnou maltu stáhneme zednickou lžící.

• Osadí se rohová cihla a olovnicí se překontroluje její svislost. Kontrola se provádí u vnějšího líce u obou stran a u nároží. Založí se další rohová cihla.

• Rohové cihly se spojí zednickou šňůrou vedenou z vnější strany zdiva. U širších zdí vedeme provázek z obou stran. Mezi šňůrou a cihlami se nechává mezera 2 -3 mm.

• Po napnutí šňůry vyzdí zakladač postupně dvě až tři vrstvy rohu, dále ostění dveří, napojení další zdi atd. Tím je založení skončeno a pracoviště připraveno pro zednickou četu, která ve zdění pokračuje.

• Před zahájením vyzdívání založeného zdiva se do čela připevní skobami kontrolní lať a pak se pokračuje stejnou vazbou, jakou mají založené rohy.

• Malta se na zeď nanáší naběračkou a roztírá se po zdi buď naběračkou, nebo zednickou lžící. Tloušťka nanesené malty závisí na tloušťce cihel, a na rozpočítané výšce vrstev, vyznačené na výškové lati. Cihly po položení maltu trochu vytlačí do stran, proto se nemaltuje až do líce, ale jen asi 20 mm od líce.

• Za suchého a teplého počasí se mají cihly i zdivo před nanášením malty vlhčit, aby cihly nebraly maltě vody příliš rychle.

• Cihly začínáme klást na vnějším líci, od rohů směrem ke středu délky zdi. Po zatlačení cihel do malty, na ně klepneme kladívkem. Dbá se na převazbu cihel a dodržení šířky styčných spár.

• Po vyzdění několika vrstev se kontroluje vodorovnost vrstev pomocí vážní latě a vodováhy. Správnou výšku vrstev zkontrolujeme na výškové lati, která je upevněna skobami v koutech zdiva. Na této lati jsou jednotlivé vrstvy vyznačeny ryskami a jsou očíslovány směrem od podlahy. Je na ní také vyznačena výška uložení okenního a dveřního překladu, uložení stropů a metrová úroveň – váhorys (1 m nad budoucí podlahou).

• Váhorys se rýsuje pomocí vážní latě podle značek vynesených hadicovou vodováhou (lze použít modernější zaměření laserem). Odměřuje se od něho povrch podlah, prahy dveřních zárubní aj.

• První záběr se vyzdívá do výšky asi 1200 mm, pak četa přejde na jinou část zdiva.

• U dokončeného prvního záběru postaví zatím dělníci pomocné lešení.

• Při zdění druhého záběru z lešení nesmí zedník zapomenout na vynechání otvorů, prostupů – nutná kontrola dle projektové dokumentace.

• V nosném zdivu musí vynechat kapsy pro zavázání zděných příček, popřípadě vyložit ze zdiva ozuby.

• Cihelné zdivo musí být provedeno podle tvaru a rozměrů stanovených projektem, případné odchylky musí vyhovět předepsané normové hodnotě.

-jik-
Foto: iStock

2 Komentářů

  1. Podle mne naběračka se používá v kuchyni zedník má daňků nebo lžíci.

  2. Oprava fanku .

Vložte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*